Starý a Nový židovský hřbitov na Olšanech jsou na území Prahy 3 - Žižkov, a rovněž Olšanské hřbitovy, kde najdeme pohřbené také některé židovské osobnosti, se nacházejí v Praze 3.  V Praze-Uhříněvsi se nachází další židovský hřbitov - vše viz níže.

Židé na německém evangelickém hřbitově v Praze 10, Vinohradská 1505/161:

- Angelo Neumann (1838 Stupava, okres Malacky - 1910 Praha) - divadelní ředitel Stavovského divadla a Nového německého divadla (dnešní Státní opera Praha)

Ludwig Grünberger (1839 Praha - 1896 Praha) - hudební skladatel a pianista https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Grünberger

Franz Wurm (1881-1931), ředitel deníku Prager Tagblatt

- Fritz Lederer, voják z 1. války

nápis na hrobě:
FRITZ LEDERER
9.12.1896 GEB. 6.7.1916 MONTE ZEBIO
RUHT IN ITALIEN

A zde náhrobek Löwitů s ukradenými písmeny, ale jejich historie neznámá:

Na internetu se vyskytují informace, že Moritz Groebe (1828 Sasko - 1891 Praha) - stavební podnikatel a zakladatel vily a parku Groebovka na Královských Vinohradech - byl židovskéko původu.  Toto vyvrací na základě rodinných dokumentů jeho prapravnučka, žijící v Německu, paní Eva Herrmann-Dresel.  Groebe pocházel z evangelického rodu v dnešním Sasku.

Židovské osobnosti na Vinohradském hřbitově v Praze 10, Vinohradská 294/212:

- cembalistka prof. Zuzana Růžičková, její manžel skladatel Viktor Kalabis

- hudební skladatel Karel Reiner (1910-1979), jeho manželka, překladatelka Hana Reinerová (1921-2007)

- rodina Kolbenova

- Egon Erwin Kisch

Židovské osobnosti na popelnicovém hřbitově Krematoria v Praze 10 - Strašnicích, Vinohradská 2263/214

JUDr. Lederer-Leda (1859-1944) - zemřel v Terezíně, na tomto náhrobku připomenut:

- Berthold Epstein (1890-1962)

Poznámka:

V r. 1939 byl pro svůj židovský původ zbaven nacisty své funkce profesora a odejel na pozvání norských úřadů do Oslo, kde mu bylo svěřeno vedení ústavu pro děti ohrožené tuberkulosou. Po okupaci Norska německou armádou byl 27. října 1942 zatčen a deportován do Německého koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi – Březince v Horním Slezsku v Polsku (německy Auschwitz-Birkenau), kde pracoval jako lékař v židovském a cikánském táboře a před smrtí tam zachránil mnoho dětí. O jeho osvobození usilovalo mnoho osobností, mezi nimi i švédský princ Karel, ale marně. Po osvobození tábora pracoval v epidemiologické službě armádní skupiny gen. Svobody. Bylo mu uděleno sovětské vyznamenání „Za vítězství“. Svědčil v procesech s německými válečnými zločinci.

Po válce mu nebyl v Československu uznán jeho akademický titul, který získal na německé universitě, ani se pro něho nenašlo pracoviště, kde by mohl plně uplatnit své dlouholeté zkušenosti. Teprve v r. 1948 byl mu akademický titul vrácen a od 1. 10. 1949 byl jmenován primářem dětsko-kojeneckého oddělení Nemocnice na Bulovce v Praze 8.

citováno z webové stránky www.vets.cz/vpm/27664-hrob-berthold-epstein/#27664-hrob-berthold-epstein

Osobě Dr. Epsteina se věnuje publikace Věra Trnková, Stephan Heinrich Nolte: Hledání jména věčného..., aneb, Příběh Bertholda Epsteina, nakladatelství Galén, Praha 2023 (původní vydání pod titulem In den Grauzonen der Geschichte - Der Prager Kinderarzt Berthold Epstein (1890-1962), Verlag Hentrich+Hentrich 2022, ve stejném nakladatelství vyšlo i anglicky 2023).

Starý židovský hřbitov na Olšanech (Starý židovský hřbitov Žižkov), Praha 3, Fibichova 13/2

Nový židovský hřbitov na Olšanech, Praha 3, Izraelská 712/1

(František Kafka: Nový židovský hřbitov, nakl. Marsyas, 1991)

Olšanské hřbitovy - Praha 3

I zde najdeme židovské osobnosti nebo osobnosti spjaté s Židy v českých zemích.

Židovský hřbitov v Uhříněvsi - Vachkova 57, Praha 22 - Uhříněves:

V Uhříněvsi se také nacházela synagoga, stavba dnes slouží firemním účelům - ulice Přátelství 79/83, Praha 22 - Uhříněves